První písemná zmínka o obci Ovčáry foto: archív obce Ovčáry

Jak již bylo uvedeno, pochází první písemná historická zpráva z roku 1381. Druhou historickou zprávu o Ovčárech můžeme nalézt o devět roků později roku 1390. Tehdy jeden díl Ovčár držel známý milec a maršálek krále Václava IV.Jan Čúch ze Zásady a na Lobkovicích, který jej daroval jakémusi Markvartovi.
Z těchto zpráv vidíme, že Ovčáry původně založené boleslavskými kanovníky, přecházely postupně do šlechtického držení tak, že ve 14. století byly rozděleny mezi dvě vladyctví a kapitulu. Zboží, které za krále Václava IV. patřilo kapitule, přešlo do zcela světských rukou za válek husitských. Kapitule z něho zbylo něco polí ve výměře 31 jiter 874 sáhů (asi 18 ha), které držela v Ovčárech až do pozemkové reformy po první světové válce, kdy byly tyto pozemky vykoupeny dlouholetými pachtýři.

Ovčáry však měly i nadále více pánů, nejčastěji dvě vrchnosti současně. Část patřila původnímu rodu zemanů z Nedomic, který vymřel po meči kolem roku 1500. Zpráv o příslušnících tohoto rodu v kombinaci se jménem Ovčáry není mnoho, kromě první z r. 1831, se roku 1440 připomíná ještě Smil z Nedomic na nymburském sněmu, jehož syn Vaněk držel roku 1444 část Ovčár. Po vymření rodu připadl majetek i s poddanými jako dědictví po přeslici pánům ze Všetat.

Když pak i ti vymřeli po meči, části jejich dědictví se ujali po přeslici rytíři Vrábští (jmenovitě Jan Vrábský Tluksa z Vrábí) a část páni z Hrušova (Jetřich z Hrušova). Ti ale zboží dlouho nedrželi, protože již v březnu roku 1561 dcera Jetřicha z Hrušova - Barbora, prodala svůj díl ve Všetatech, Nedomicích a Ovčárech za 2650 kop grošů rytířům Karlu a Hynkovi Vrábským, synům zmíněného Jana Vrábského Tluksy z Vrábí. Tím přešla převážná část Ovčár s okolím do rukou Vrábských.

Vrábští se však zúčastnili roku 1547 povstání českých stavů proti císaři Ferdinandu I. a jejich veliký majetek za trest propadl v manství. Byl to celý dvůr s tvrzí a městečkem Vrábí, tvrzí a vsí Dřevčice, vsí Chrást a dvory ve Všetatech, Čečelicích, Oujezdci a Ovčárech a navíc popustili králi lovy a hony na svém panství.

Po r. 1848 došlo k významnému hospodářskému oživení českých zemí a to se samozřejmě projevilo i v Ovčárech (nyní součásti Nedomic). Více se zde stavělo domů a rodilo dětí, takže zatímco ještě v r. 1849 byl počet obyvatel 202 ku 356 v Nedomicích a počet domů 38 ku 52, v r. 1873 se počet domů vyrovnal na 61 popisných čísel. Díky stavbě železnice, která procházela okrajem ovčárecké části obce, tzv. Severozápadní dráha (1872-1873) a stavbě cukrovaru v Kostelci nad Labem vznikl v okolí dostatek pracovních příležitostí a tak se počet obyvatel neustále zvyšoval.

Rovněž zemědělství procházelo velikým rozvojem, kromě tradičních plodin (obilí, proso, luštěniny) se začíná velkoplošně pěstovat cukrovka a koncem století i zelenina. Hlavními zelinářskými plodinami se staly okurky, zelí, cibule a česnek. Zdejší okurky, pěstované na uměle zavlažovaných polích, se vyvážely po železnici až do Německa.

S rozvojem kraje přišel i rozvoj komunikací, byly postaveny nové silnice - 1899-1900 z Nedomic do Všetat, 1912 Stará Boleslav - Mělník, postavila se druhá kolej železnice přes Ovčáry. 

V ruku v ruce s rozvojem hospodářství rostl společenský život.

Roku 1889 byl založen v Nedomicích Sbor dobrovolných hasičů, který plnil s nadšením nejen svůj vlastní úkol bránit požárům, ale také pořádal zábavy, divadla, sjezdy, plesy a zřídil vlastní knihovnu. Zpočátku čítal sbor 18 činných členů a všichni byli z Nedomic. Ještě roku 1889 dostal sbor novou dvouproudovou stříkačku.

19. prosince 1902 byl založen Spolek Baráčníků nedomicko-ovčárských, jehož rychtářem byl Josef Jakub. Obec Baráčníků trvala až do roku 1911, kdy se pro nezájem členů rozešla.

V roce 1904 založili v Ovčárech pokrokoví socialisté Spořitelní a záložní spolek pro Ovčáry a Nedomice, zapsané společenstvo s ručením omezeným, jehož starostou byl zvolen Antonín Řezáč.
8. ledna 1909 byla uvedena v život tělocvičná jednota Sokol Nedomice-Ovčáry a po dvou létech 9. ledna 1911 Dělnická tělocvičná jednota Ovčáry-Nedomice (DTJ).

Zatímco Sokol shromažďoval ve svých řadách převážně třídu pravicově smýšlejících lidí, hlásících se k názoru nacionálnímu, v Dělnické tělocvičné jednotě se soustřeďovali převážně dělníci a příslušníci sociální demokracie. Sokol měl sídlo nejprve na sále hostince č. 25 v Nedomicích a potom, když byla postavena nová škola, v tamní tělocvičně. DTJ měla sídlo v hostinci č. 23 v Ovčárech.

28. února 1910 byla zásluhou řídícího učitele K. Malého založena Hospodářská beseda. Měla za úkol opatřovat pro své členy nákup hospodářských potřeb a společné hospodářské stroje.

Všechny tyto spolky mimo vlastní činnost pořádaly zábavy, hrály divadla, zřizovaly knihovny, opatřovaly časopisy, pořádaly výlety a sjezdy a tak velikou měrou přispěly k tomu, aby jak společenský, tak i hospodářský život v obci šel s pokrokem doby.

Knihovna hasičského spolku od roku 1901 plnila funkci obecní knihovny.

• 1925 - první telefon v čp. 52
• 1930 - první rozhlasové přijímače
• 1927 - značným nákladem 140 000 Kčs byla v Ovčárech vydlážděna hlavní ulice v obci
• 1928 - elektrifikace obou obcí. Pro obě obce byl společný transformátor v Ovčárech v domku čp. 115.
• 1937 - v Ovčárech v hostinci zřízena veřejná telefonní hovorna1939 - v Nedomicích otevřena MŠ
• 1942 - zřízení osobní železniční zastávky v Ovčárech na základě žádosti z roku 1937 (do té doby zde vlaky od roku 1874 jen projížděly)
  

Po odtržení sudetského území se do obce přistěhovalo ze severu několik českých rodin, které zde přečkaly celou dobu války.

Ani za války třídní rozdíly, postoje a zájmy v obci nepominuly, ale na rozdíl od okolních obcí nebylo v Ovčárech udavačů. Přesto si tato pohnutá doba vyžádala oběti.

Ke konci války se množily nesmyslné nálety na Prahu a její okolí. Při náletu 22. března 1945 na Neratovice zahynul též ovčárský občan Václav Polívka z čp. 15.

Poválečná léta byla plná politických, společenských a hospodářských změn a procesů. V čele tohoto dění bohužel stáli komunisté, jejichž čtyřicetileté vládnutí se projevilo na vybavenosti obce.

• 1946 instalován místní rozhlas
• 1947 - brigádně vybudována požární zbrojnice
• 1950 - členové vesnické organizace KSČ začali v roce 1950 s násilným přesvědčováním zemědělců ke vstupu do JZD
• 1958 - v těsné blízkosti obce na místě vrchu „Homolka“ byly zahájeny přípravné práce k těžbě písku. Samotná těžba písku probíhala v letech 1958-1963. Voda na místě pískovny se používala pro zavlažování polí v okolí.
• 1960 - JZD v Ovčárech se sloučilo s JZD v Nedomicích v jeden celek obhospodařující 688 ha zemědělské půdy, z toho 592 ha bylo orné půdy
• 1960 - rovněž došlo ke společné volební kandidátce pro Ovčáry a Nedomice pro volby do MNV. Obě obce bylo sloučeny opět v jednu se sídlem MNV v Ovčárech. V rámci širší územní reorganizace byly Ovčáry- Nedomice začleněny v polovině roku 1960 do okresu Mělník.
• 1961 - k 1. lednu se JZD Ovčáry-Nedomice sloučilo s několika okolními družstvy v jeden celek - v JZD Dřísy hospodařící na výměře 2532 ha, které po dalším slučování v roce 1976 obhospodařovalo již 7.600 ha půdy
• 1963 - v srpnu byl v Ovčárech slavnostně otevřen Kulturní dům upravený z hostince
• 1964 - občané svépomocí vyčistili rybník v Ovčárech a přebudovali jej na požární nádrž
• 1965 - byla dána do provozu 1. etapa velkoplošné závlahové soustavy "Labe V"
• 1971 - vozovky v obci přebudovány na bezprašné (asfaltové)
• 1978 - vybudován Dům služeb
• 1988 - stavba vodovodu
• 1990 - 21. února byla v Nedomicích z iniciativy některých občanů svolána schůze s programem osamostatnění obce, na základě tohoto rozhodnutí schválilo MV dne 24. listopadu 1990 opětovně rozdělení spojených obcí na Nedomice a Ovčáry s vlastní samosprávou obce a Obecním úřadem Ovčáry.